Kdo svatý Václav byl, jaký měl osud a proč si ho připomínáme zrovna 28. září? Jak tento den přiblížit dětem? Přečetla jsem mnoho článků (zdroje uvedeny na konci) a dala dohromady tento článek, se kterým můžete pracovat.
Den české státnosti je český státní svátek, který připadá na 28. září. Toto datum je zároveň svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935 za účasti Václavova bratra Boleslava.
PŘÍBĚH
Kdysi dávno se knížeti Vratislavovi a kněžně Drahomíře (z rodu Přemyslovců) narodili dva synové: starší Václav a mladší Boleslav. Otec Vratislav však brzo zemřel a proto se o vládu dělily dvě kněžny: Drahomíra a Ludmila (babička Václava a Boleslava). Babička Ludmila se také starala o Václava. Učila ho číst a psát latinským písmem. To v té době jen tak někdo neuměl, proto se z něj stal velice vzdělaný člověk.
Kněžna Drahomíra nebyla hodná žena, bála se, že lidé budou mít raději kněžnu Ludmilu a proto si domluvila dva bojovníky, aby ji zabili.
Když starší syn Václav dospěl, stal se z něj kníže a vládl naší krásné zemi. Pomáhal chudým a nemocným, vykupoval otroky, pěstoval víno a obilí, stavěl kostely, uměl jezdit na koni a i když bojoval nerad, uměl se i ohánět mečem. Když chtěl nějaký nepřítel naši zemi napadnout, Václav s vojskem jej hnal až za hranice naší země. Václav se ale nerad pral a nerad zabíjel lidi. Věděl, že to není správné. A tak se občas s nepřítelem zkusil domluvit. Raději mu řekl: „Hele, když nebudeš na moji zemi útočit a necháš nás žít v míru, zaplatím ti.“ Platil nepříteli, aby nezaútočil a zachoval tak mír (tzv. daň míru).
Bratr Boleslav ale mezitím také vyrostl a chtěl se stát knížetem jako Václav. Záviděl mu jeho dobré skutky a oblibu mezi lidmi. Také nesouhlasil s poplatky nepříteli, chtěl radši bojovat. Myslel si, že by uměl vládnou lépe a proto vymyslel plán, jak se ho zbavit. Pozval ho k sobě na návštěvu do Boleslavi (dnešní Staré Boleslavi) a domluvil i nějaké bojovníky.
Když šel Václav 28. září (roku 929 či 935) brzy ráno do kostela, zaútočili na něj u dveří kostela meči. Probodli Václava a ten opřený o kostelní dveře zemřel.
Václavovo tělo bylo později převezeno do Prahy a uloženo v rotundě sv. Víta (dnešní katedrále sv. Víta na Pražském hradě). Postupem času začali lidé zavražděného knížete uctívat jako mučedníka a byli spolu s babičkou Ludmilou prohlášeni za svaté. Svatý Václav se v průběhu času stal patronem české země a symbolem české státnosti. Den české státnosti si proto připomínáme 28. září, kdy slaví svátek Václav a kdy svatý Václav zemřel.
Vypráví se pověst, že svatý Václav je připraven s vojskem v hoře Blaník, aby pomohl české zemi, když jí bude nejhůř.
PATRON ČESKÝCH SKAUTŮ - V roce 1994 putovaly po České republice ostatky sv. Václava a doprovod zajišťovali junáci. Většina se přihlásila k svatováclavskému odkazu a od toho roku se stal sv. Václav patronem junáků - českých skautů. Svatý Václav se stal pro junáky - české skauty vzorem v bratrství, ve statečnosti, v laskavém jednání, v pomoci a v odpuštění chyb druhým.
MÍSTA & SYMBOLY & TRADICE
PRAŽSKÝ HRAD
KATEDRÁLA SV. VÍTA V PRAZE – Je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů (i sv. Václava), panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Svatý Václav je zakladatelem této dnešní katedrály.
KAPLE SVATÉHO VÁCLAVA - Je kaple v katedrále sv. Víta zbudována nad původním hrobem sv. Václava v podobě samostatné svatyně vložené do chrámu.
SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA – Je jako česká královská koruna nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů. Je zasvěcena sv. Václavovi a spolu s korunovačním žezlem a jablkem je uchovávaná v tzv. korunní komoře nad kaplí.
SVATOVÁCLAVSKÁ VINICE - Je jedna z nejstarších vinic v Čechách. Nachází se ve východní části areálu Pražského hradu. Je spojena s vyprávěním o sv. Václavovi, který zde podle legendy osobně sázel révu a sklízel hrozny pro výrobu mešního vína.
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ V PRAZE - Dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh. Tradiční místo oslav, demonstrací a veřejných shromáždění. Hlavní dominantou náměstí a místem pro setkání návštěvníků je jezdecká socha sv. Václava.
SOCHA SVATÉHO VÁCLAVA - Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze. Vytvořil ho sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let. Na pomníku je bronzovým písmem napsáno: „Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám i budoucím.“
POUTNÍ MÍSTO STARÁ BOLESLAV - Nejstarší poutní místo v České republice.
BAZILIKA SV. VÁCLAVA VE STARÉ BOLESLAVI - Je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.
DUB SV. VÁCLAVA VE STOCHOVĚ - Podle pověsti se zde roku 903 narodil svatý Václav. Jeho babička, svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.
SVATOVÁCLAVSKÝ CHORÁL ♫ - Patronem naší země je odjakživa sv. Václav, a jedna z nejznámějších modliteb za vlast je právě svatováclavský chorál. Kořeny této modlitby sahají až do 12. století, jejím původním jazykem je staročeština. V průběhu staletí se k prvotní verzi přidávaly další sloky a tak vznikl TEXT, jak ho známe a zpíváme dnes.
Co je to chorál? Chorál je jednohlasý zpěv, zpívaný většinou větším počtem osob, původně bez doprovodu hudebních nástrojů.
DVACETIKORUNA - Na lícní straně mince je český lev, na rubové straně hodnotové číslo vedle postavy sv. Václava ztvárněné podle pomníku na Václavském náměstí v Praze, na pozadí nápis z tohoto pomníku: "Svatý Václave nedej zahynout nám i budoucím".
SVATOVÁCLAVSKÉ SLAVNOSTI - Svatováclavské slavnosti jsou poctou sv. Václavovi, patronu české země, vinařů a pivovarníků a oslavou Dne české státnosti. Konají se v různých městech po celé České republice.
HOUBY VÁCLAVKY - Václavka obecná většinou vyrazí při nástupu chladnějšího počasí. Traduje se, že václavky začínají růst na sv. Václava (28. září), podle kterého dostaly i jméno.
PRANOSTIKY
Na svatého Václava pranostiky často hovoří o sklizni nebo počasí.
Po svatém Václavu beranici na hlavu.
Na svatého Václava s bramborama do sklepa.
Na svatého Václava babí léto nastává.
Na svatého Václava bývá bláta záplava.
Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Na den svatého Václava-li hřímá, dlouho ještě teplo bývá.
Na svatého Václava ráno pálí mráz, odpoledne slunce.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
PRÁCE S PRANOSTIKOU:
Co je to pranostika? - Jedná se o průpovídku, kterou často dáváme do souvislosti s dlouhodobou zkušeností ročního období.
Vysvětlení významu pranostiky,
skládání rozstříhaných pranostik,
kreslení obrázku k dané pranostice.
Tipy na činnosti:
Seznámení s příběhem o sv. Václavovi (tip na příběh pro nejmenší TADY),
video České televize - Dějiny udatného českého národa,
portrét sv. Václava - obtahovačka od Beruši,
dramatizace příběhu o sv. Václavovi,
výroba svatováclavské koruny,
kreslení dvacetikoruny vložené pod papír pomocí tužky,
Svatováclavské slavnosti s rodiči,
výlet do Prahy, nebo prohlížení fotografií známých památek,
povídání o změnách počasí.
(zdroje: www.pranostik.cz, www.krasno.cz, kniha 234 ČESKÝCH OSOBNOSTÍ, www.clanky.rvp.cz, www.zszakrany.cz, www.deti.vira.cz, www.cs.wikipedia.org, www.kudyznudy.cz, www.blesk.cz, www.youtube.com, www.skaut3oddildvur.estranky.cz)