Kdy období masopustu začíná a kdy končí? Jak lidové masopustní masky vypadaly, jaká
je nejstarší maska a proč se na konci oslav pochovává basa?
Slovo MASOPUST vzniklo z překladu italského slova CARNEVALE - carne (maso) a levare (odstranit, odložit) ➙ MASOPUST (opustit maso), z tohoto výrazu jsme si převzali i slovo KARNEVAL.
V jiných krajích se vyskytují i další názvy, které většinou vyjadřují, že něco končí - ostatky či vostatky, vostatek, končiny, konec masopustu, fašank nebo šibřinky.
〠
Masopust je období od 6. ledna (od Tří králů) do Popeleční středy (do období příprav na Velikonoce). Lidé jim označovali pouze poslední tři dny - masopustní neděli (taneční neděli), pondělí a úterý (maškarní úterý). Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Další dny se připravovalo slavnostní jídlo, konaly se taneční zábavy a průvody masek - lidé se během masopustu veselili a loučili se přitom s masem, které při následujícím předvelikonočním půstu nebudou konzumovat. Dělaly se zabijačky a peklo masopustní pečivo (buchty, koblihy a koláče). Také se oslavovala končící zima.
〠
Průvody masek byly v každém kraji a někdy i v každé obci jiné. Soutěžilo se, kdo bude mít lepší a originálnější masku, kdo provede větší skopičinu a pobaví diváky. Chodilo se od domu k domu a přál se dobrý hospodářský rok. Masky pak byly pohoštěny. Dostávaly i výslužku. Tanec maškar s medvědem a koníčkem měl přinést plodnost, bohatou úrodu na polích a hospodářský prospěch dobytka.
〠
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
〠 Lidové masopustní masky
Masky v průvodu byly různé. S postupem času se jejich vzhled i počty měnily. Některé zanikly, jiné byly nové. V průvodu nechyběl medvěd, bába s nůší, kůň a kominík.
Medvěd
Jedná se o nejstarší masku, která nechybí na žádném průvodu. Medvěda většinou vodí medvědář, který ho občas přetáhne býkovcem. Naoko ho tak trestá za neposlušnost, mručení, skákání a vrážení do lidí.
Z historie: Maska byla poměrně náročná a tvořil ji buď obrácený kožich, anebo oděv z pytloviny, pošitý či omotaný slámou nebo hrachovinou. Celou masku by měla korunovat medvědí hlava, slaměná špičatá čepice, případně slaměný ocas nebo zvonec.
Kdysi chodil medvěd po čtyřech. U tlamy míval velký zámek s řetězem, při každé zastávce se zvedl na zadní a tancoval, k čemuž mu medvědář hrál na píšťalu. Zastávek nebylo málo, a tak někdy medvěda vozili. Ženy a dívky z každého domu si s ním musely zatancovat. Ženy často při tanci vyskakovaly vysoko, to aby jim vyrostl vysoký len nebo konopí.
Hospodyně se vždycky snažily medvědům tajně odtrhnout kousek hrachoviny, kterou pak dávaly drůbeži, aby dobře seděla na vejcích. Medvědi se bránili tím, že mezi hrachovinu ukryli pichlavé trní, aby jim alespoň kousek „obleku" zbyl. Medvědi se těšili hlavně na oblíbený zvyk popadnout některou z přihlížejících dívek a žen a vyválet ji na zemi ve sněhu. Nenapadne-li v masopustních dnech sníh, bývají medvědi smutní, protože o tuto zábavu přijdou.
Smyslem poskakování masky medvěda kolem hospodyně, válení ve sněhu, symbolických polibků a poplácávání bylo přání k plodnosti mužů a žen. Průvod byl ukončen „zastřelením“ Medvěda, jemuž se předtím četl barvitý rozsudek.
Klibna (šiml, kobyla, koníček)
K masce je zapotřebí dvou lidí. První drží masku hlavy koně upevněnou na tyči, druhý se opře o jeho záda a vytvoří hřbet a zadní nohy. Přes sebe mají přehozenou bílou plachtu.
Brůna
Tato maska měla být hrůzostrašná, proto se podobala částečně žirafě, koze či velbloudu. Hlavním znakem byly kozí nebo zahnuté rohy berana. Někdy byla Brůna provázena Židem s opratěmi.
Bába
Nosívá na zádech nůši a v ní dítě nebo dědka, které mohou představovat vycpané loutky. Může to však být i naopak - dítětem či dědkem může být člověk a před sebou v předklonu má loutku babky.
Masopust
Jeho kostým je zhotovován ze spousty barevných odstřižků látek – čím pestřejší, tím lepší. Na hlavě mívá červenou čepici či klobouk.
Žid
Někdy tato postava měla na hlavě cylindr, zdobený husími křídly, přes obličej dlouhé vousy, brýle bez skel a přes rameno přehozený ranec. Žid měl dlouhý kabát nebo oděv pošitý kousky barevných látek. Někdy měl na obličeji připevněn dlouhý červený nos. Byl symbolem zmatku, krádeží a smlouvání, a proto také jeho úkolem v masopustním průvodu bylo krást a následně ukradené věci prodávat či o ně smlouvat. Choval se nevybíravě, často něco požadoval, a kdo mu nevyhověl, dostal rancem či pytlem přes záda.
Pohřebenář
Tak se mu říká na Valašsku, na Vysočině "slaměník", ve středních Čechách "hrachovec". Jeho oděv i čepice jsou pošity slámou nebo hrachovinou. Může mít začerněné tváře a také bič v ruce.
Nevěsta
Za tu se převlékali muži, kteří si výrazně nalíčili obličeje, a doprovázel je samozřejmě ženich.
Turci
Za tuto masku se nejčastěji oblékají mladí chlapci. Chodí ve čtveřici - dva modří a dva červení. Vysoké čepice mají zdobené růžičkami z krepu, mají jezdecké bory a bílé rukavičky.
Ras
Mívá bílý oblek s červenými knoflíky a doplňky, někdy škrabošku a doktorský fonendoskop. Léčí, rozdává tablety, ale jeho nejdůležitější úlohou je poprava kobyly nebo jiné masky na závěr průvodu. podobnou úlohu mohl plnit i kat.
Gryci
Je druh masky používaný na Hané. Chlapci měli přes oblek podvázané košile a na hlavách špičaté papírové čepice.
Laufr
Podle jeho různobarevného oděvu z kousků látek mu někde říkali také Strakatý. Měl papírovou čepici a v ruce držel hůl. Chodíval před průvodem od chalupy k chalupě a zjišťoval, zda tam budou maškary vítány. Bylo-li zavřeno, práskal holí na vrata, a pokud se neotevřelo, dal ostatním znamení, že tento dům obejdou.
Kominík
Zjišťoval v chalupách při prohlížení pece, jestli tam není zapomenutý pekáč s nějakou dobrotou a samozřejmě začerňoval tváře přihlížejícím.
Smrt
V bílé plachtě se strašidelným obličejem a kosou v ruce naháněla strach.
Ostatní masky:
Jedná se hlavně o řemeslníky, hudebníky a masky v uniformách - švec, řezník, dráteník, lazebník, hasič, handlíř, výběrčí daní, dráb, policajt, vojenský vysloužilec, ...
Víš, kdo to byl lazebník, dráteník handlíř nebo dráb?
Lazebník - kadeřník či holič, staral se o hosty lázní. Připravoval koupele, myl hlavy, masíroval apod., ale také ošetřoval rány.
Dráteník - zabýval se řemeslem drátenictví. Z drátu se vyráběly předměty do kuchyně (cedníky, naběračky, košíky), do šatníků (různé věšáky a háčky), pasti na myši a nebo různé dekorativní prvky.
Handlíř - obchodník, kupec, překupník. Existovali konští handlíři, dřevění handlíři - podle toho, s čím obchodovali.
Dráb - ozbrojený panský úřední sluha, něco jako najatý voják.
Pranostiky
Krátký masopust - dlouhá zima.
Masopust na mrazu - někdo přijde k úrazu.
Je-li rybník na masopust zmrzlý - čeká nás neúroda po celý rok.
Pracovní list v podobě skládací knížečky od Beruši.
(Zdroje: časopis Pastelka, prvnata.webnode.cz, reflex.cz, vira.cz, brtpichlavec.sweb.cz, nivnicka.cz, brnensky.denik.cz, kdojeto.superia.cz, cs.wikipedia.org, odpovedi.cz, lidovyslovnik.cz)
コメント