Už jsou tu Vánoce, tak jako loni - jedlička v pokoji lesem zas voní.
Umíte si Vánoce bez vánočního stromečku představit? Proč nestačí nazdobit třeba jen obyčejnou květinu v obývacím pokoji nebo na Štědrý den nerozbalujeme dárky jen pod rozsvícenou lampičkou?
Jak to vlastně všechno začalo?
Vánoce mají kořeny pravděpodobně už v dávných dobách, kdy se slavil zimní slunovrat.
❆ ZIMNÍ SLUNOVRAT (letos 21. prosince 2020 - 11:03 hod.)
V tento den je noc nejdelší a den nejkratší z celého roku. Důvodem je, že naše severní polokoule je nejdále od Slunce a od tohoto dne se noci začnou opět pomalinku zkracovat a dny prodlužovat. Proto je zimní slunovrat důvodem k radosti a oslavám, znamená znovuzrození Slunce, které přináší světlo, teplo, nový život a naději. První sluneční paprsky proniknou tmou a pomalinku probouzí semínka schovaná v zemi pod zimním kabátkem a nadvláda zimy tak začíná pomalinku slábnout.
PRANOSTIKY MAJÍ PRAVDU
✩ Lucie noci upije, ale dne nepřidá. - Noc se sice prodlužuje a den zkracuje podle očekávání, ale zároveň se celý den posune směrem k západu - večer je déle světlo ale zároveň je ráno i déle tma (13. prosince).
✩ Na Nový rok, o slepičí krok. - Novoroční slepičí krok 1. ledna znamená posun dne vůči noci o šest minut.
✩ Na Tři krále o krok dále. - Šestého ledna je posun dvojnásobný a činí 12 minut.
✩ Na Hromnice o hodinu více. - Druhého února už se den a noc posunou o hodinu a deset minut.
V antickém Římě se od roku 275 slavil svátek Narození Slunce (25. prosince) a pořádaly se oslavy k poctě boha Saturna (římský bůh zemědělství, sklizně a času) - lidé si dávali drobné dárky, jedli, pili a hodovali. Až ve 4. století se datum 25. prosince zmínilo jako den narození Ježíše Krista, kterého známe v dětské podobě jako Ježíška.
Jednou z nejstarších tradic je stavění Betlému. Tento zvyk vznikl už ve 13. století, u nás se však první zmínky objevují až od 16. století. Betlém si lidé stavěli především doma a později i v kostelech.
Slovo BETLÉM pochází z hebrejského slova "bét lechem", které znamená dům chleba.
Vánoce našich předků byly podstatně jiné, než jak je známe dnes. Místo dnešního oblíbeného kapra byly hlavním chodem luštěniny, které doplňovala trocha cukroví (hlavně perníčky). Místo sladkostí se jedlo sušené ovoce a známá vánočka, neboli húska.
Slovo VÁNOCE pochází z německého "Weihnachten", které znamená svatá noc.
A proč zrovna stromek?
Vánoce se dlouho slavily jen s větvičkou jehličnatého stromu (chvojkou) na stole, nebo se zavěšovala na vchodové dveře špičkou dolů, ozdobená sladkostmi, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo u slavnostní večeře. Později se zdobila mašlemi, různými obrázky a také papírovými růžemi. V polovině 19. století k nám přichází nový hit z Německa, kdy se začaly zdobit stromečky (v Německu už v 16. století), hlavně u bohatších rodin (nejčastěji jedle). Stále však nestály v pokoji ve stojanu, ale visely ze stropu špičkou dolů, tak jako kdysi chvojka. Až později se stromeček obrátil.
Vánoční stromeček nám má také připomínat strom rajský. Podle Bible Bůh stvořil Adama a Evu, kteří žili v ráji. Měli se tam doslova jako v ráji, ale nesměli si však utrhnout jablka z rajského stromu. Zelené větve stromu mají znázorňovat život, jablka připomínají Evu a ořechy přivolávají lásku. Strom (dřevo) se stal symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben).
Vánoce TEHDY
(zkuste si říct, jak je to dnes)
JÍDLO PŘES DEN
Vše začalo hladovkou. Lidé se od rána postili, aby večer uviděli zlaté prasátko. Dnes?Všichni to dobře známe: k snídani si dáme "jen" vánočku, k obědu trochu polévky a sem tam mlsáme cukroví.
POSLEDNÍ PŘÍPRAVY
Zdobení stromečku byla mužská záležitost. Zatímco se s ním hospodář zašil někam do koutku ve stodole, maminka zabavila děti: pomáhaly v kuchyni a s úklidem a za odměnu si mohly chvilku pohrát venku. Jak se den chýlil k večeru, ty nejmladší hlídaly, kdy se na nebi objeví první hvězdička. Pak mohla rodina zasednout ke slavnostnímu stolu.
SLAVNOSTNÍ VEČEŘE
Večeři zahajovala společná modlitba, v níž hospodář vzpomenul, co vše uplynulý rok dal a vzal. Teprve pak se jedlo. Jako první chod byl hrách, který podle tradice spojoval v dobrém i zlém všechny stolovníky. Paní domu napřed odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat, na kterých byl blahobyt rodiny závislý. Teprve pak si podle věku a postavení v rodině posloužili ostatní. Následovaly 3 druhy polévek: rybí, bramborová (pro sílu) a čočková (aby byly peníze), poté hlavní chod: ryba, nebo kroupový kuba s houbami a česnekem. Hostinu uzavírala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, trochu piva, v bohatých rodinách víno či pálenka. Nazmar nepřišly ani kosti: zakopaly se ve lněném ubrousku pod ovocný strom, aby v příštím roce dobře rodil.
ŠTĚDROVEČERNÍ NADÍLKA
Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti ozdobený vánoční strom. Zapálily se na něm svíčky a pak všichni zpívali koledy. Následovala společná zábava: věštila se budoucnost z litého olova, plavby ořechových lodiček, nebo hozením boty přes rameno. Oslavy vyvrcholily půlnoční mší, na které se sešli všichni z okolí.
Další článek: Vánoce ve světě
(Zdroje: časopis Junior, www.treking.cz, www.horydoly.cz, www.hradec.rozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org, www.citarny.cz, www.novinky.cz, www.hobby.blesk.cz)